+44 (USA)

Historie podle Marka Hoppuse: 

 

Napíšu Vám tady kompletní historii Plus 44 a to vám snad odpoví na všechny tyto otázky. OK? Doufám. Tak jdem na to. Potom, co Tom odešel z Blink-182, Travis a já jsme začali nahrávat nový písničky. Když jsme začínali, dělali jsme to v Travisově sklepě a mé jídelně.Používali jsme elektronické bicí, klávesy, všechno propojený s počítačem, včetně kytar. Byla to nutnost to dělat takhle, ale taky to bylo pěkný, protože to bylo něco novýho. Písničky jsme stavěli odzadu, nejdřív bicí, pak klávesy, kytara, basovka. Nahrávali jsme dema a mysleli si, že je to docela skvělý. Napsali jsme několik písniček a Travis měl nápad, že na některých by se mohla podílet i holka. Tak jsme zavolali Carol, což je jedna ze starých Travisových kamarádek. Když přišla a zazpívala písničku, tak to znělo fakt úžasně. A tak jsme začali dělat na dalších písničkách všichni společně.

 

V tuto dobu, myslím, jsem musel odletět do New Yorku kvůli něčemu za Motion City Soundtrack a když už jsem tam byl, tak jsem tam poskytnul pár rozhovorů. Jedno z nich bylo pro MTV, kde se mě ptali na novou kapelu. Řekl jsem jim pravdu, že všechno bylo hodně elektronické, že já, Travis a Carol píšeme písničky a že z toho máme velkou radost. A zhruba ve stejnou dobu Travis v Los Angeles řekl to stejné. 

 

Když jsme se vrátili do studia (sklepa/jídelny), tak jsme si o těch rozhovorech povídali. Bylo divný mluvit o něčem, co teprve začínalo. Mluvili jsme o hlavní myšlence; měli jsme dema pár písniček, ale nic normálně nahrané, víceméně to bylo připravený k mixu nebo nahrávání. A tak jsme o tom přestali mluvit veřejně. Proto jste až do teď o Plus 44 nic neslyšeli. Tuhle kapelu jsme chtěli kvůli muzice, chceme, aby hudba byla na prvním místě a mluvila za nás. A tak jsme přestali mluvit s médii a zamkli se ve studiu a dělali hudbu.

 

Krátce potom, na jaře 2006, jsme pozvali našeho kamaráda Shanea, aby si přišel pár písniček, na kterých jsme dělali, zahrát. Shane je další Travisův kamarád; hrál v kapele Nervous Return, kteří spadali pod La Salle Records (label vlastněný Travisem Barkerem; pozn. red.), byl na hodně koncertech Blink-182, takže jsme už byli kamarádi. Vzal sebou kytaru a tak jsme hráli nějaký dema a on v nich začal přepisovat některý kytarový části. Sedělo to naprosto perfektně. Shane je skvělý kytarista, kterej miluje punkrock. On vám klidně poví naprostý základy od Ramones New York Dolls. Taky má rád The Cure apod. Má obrovský hudební znalosti. Shane do Plus 44 přinesl silnou kytarovou část založenou na melodických myšlenkách. On tráví celý dny ve studiu hraním na kytaru, ať už nahrává nebo ne, někdy když ostatní nahrávají, někdy když si ostatní povídají. Můžu jen říct, že ten týpek miluje kytaru. A my ostatní dál píšeme.

 

Pak jsme v říjnu, Travis a já, koupili studio. To byl zlom v Plus 44. Laboratoř byla otevřena. Všechno jsme nastěhovali od studia a celý kurz kapely se změnil. Už jsme mohli hrát živé bicí, mohli jsme hrát na hlasitý kytary, klidně jsem si mohl vyřvat prdel. Byla to paráda. Tak jsme všechny ty dema začali přehrávat jako klasický songy. Ty jsme teda nahrály. Některý elektronický prvky se tak staly mnohem přirozenější. Od nějaké elektroniky jsme upustili. V podstatě jsme předělali úplně všechno a celkovej zvuk se začal vracet do stavu rockové kapely, která používá elektronické prvky. Většinu písniček jsem odzpíval já. A protože kapela měla nový zvuk a Carol zároveň založila rodinu, naše cesty se oddělily. Ale mezi námi je všechno v pohodě, dnes jsem s Carol mluvil. Nejsou mezi námi nějaký nedobrý věci.

 

Craig přišel, když jsme měli asi 3/4 desky. Měli jsme velkej rockovej pocit z naší hudby a tak jsme potřebovali druhýho kytaristu i druhej hlas na pódiu. Craig přišel, písničky se mu líbily, chvíli jsme si povídali a nakonec jsme ho požádali, aby se k nám přidal. Od té doby dělá na desce s náma. Nahrával kytary, psal nějaký části, dělá doprovodný vokály. Sice nevím, jaká bude barva jeho vlasů, až za pár měsíců začneme koncertovat, ale on bude ten týpek na levé straně pódia.

 

A tak jsme tady a teď. Nevím, k čemu bych měl naši hudbu přirovnat teď a ani se o to nechci pokoušet. Všichni si poslechněte album a sami se rozhodněte, k čemu to přirovnat. Já bych to nejlíp popsal tak, že já, Travis, Shane a Craig jsme se zavřeli ve studiu a napsali tu nejlepší hudbu, jaké jsme schopni. Miluju naši desku. Byl to nejtěžší a nejlepší rok a půl našeho života. Dělali jsme věci, o kterých jsme si mysleli, že dělat nikdy nebudeme a máme obrovskou radost, že deska je konečně hotová a připravená na vydání.