30 Seconds To Mars - Love, Lust, Faith + Dreams (2013)

80%

 

Před nedávnem vyšlo nové album kalifornské kapely 30 Seconds To Mars s názvem Love Lust Faith + Dreams. Z předchozích alb jsme spíše zvyklí, že kapela jej dělá jako celek. Tentokrát si dovolila malou změnu a v podstatě desku rozdělila na čtyři části. Lásku, chtíč, víru a sny. Ještě před vydáním ho kapela poslala doslova do výšin a to svou propagací. Nejen prvním singlem Up In The Air, který "vystřelila" přímo do vesmíru, ale i dalšími dvěma singly, na které vydali nádherná lyric videa. Po shlédnutí těchto klipů a videoklipu na Up In The Air ve mě doslova vzplanul pocit, že album je v podstatě taková oslava života a to jak lidského, tak i těch ostatních živých druhů kolem nás. Přeci jen hlavní propagátorkou se stala zebra. Bohužel text některých písniček už tak nesvědčí o tomto pocitu.

 

Nové album nejspíš rozdělí fanoušky na dva tábory. Důvodem je, že kapela už trochu opouští tu rockovou podobu a pouští se v něm převážně do elektronické hudby. Mně to ale nevadí, protože je to další pokrok dopředu, který 30 Seconds To Mars potřebovali. Převážně je hudba energetická a přímá. Najdeme klidné utěšující části a naopak i ty neklidné řvavé, plné pocitů. Opravdu se jim povedlo pozvednout se do výšin.

 

V albu bohužel nenajdete žádné zázračné texty, které by vás oslovili a uchvátili. Prostě vám v hlavě tak úplně nezůstanou. Výjimkou je ovšem část Faith (víra), kde přeci jen ten text má něco vyznačovat a zanechat ve vás. Jenže v celku to nakonec necháte bez povšimnutí. Pro uvědomění jde hlavně o písničky End of All Days, Bright Lights nebo Do Or Die.

 

Konec alba v podobě snů si mohla kapela ve finále i odpustit. Není tak význačná a v podobě hudby i textu vám opravdu nic neřekne. Přesto všechno se mi album jako celek líbí, ale k úplnému štěstí mi tam přeci jen něco chybí. Pokud bych mohl poslat kapele vzkaz, tak by zněl takto: Vírou jste měli skončit a zbytek nechte uzrát do příště.