2.-5.7. - ROCK FOR PEOPLE, Hradec Králové

2.-5.7. - ROCK FOR PEOPLE, Hradec Králové

1. DEN

30 SECONDS TO MARS

Hlavní hvězdou letošního ročníku Rock for People byla nepochybně kalifornská kapela 30 Seconds To Mars, která poctila hradecké letiště hned první večer festivalu. Přestože tato kapela byla jedním z největších taháků, musela své fanoušky „nacpat“ do zakryté stage. Nikdo to ovšem nemá po loňské zkušenosti organizátorům za zlé. O nacpání se dalo opravdu mluvit, protože po skončení nepříliš podařeného vystoupení kapely Bloc Party se fanoušci hrnuli co nejvíce k pódiu a byli ochotni čekat hodinu na příchod Jareda a spol. A ten se opravdu povedl. Opět si kapela dovolila zakrýt pódium jakousi plachtou, kterou „strážili“ dva muži s maskou na obličeji. Ještě před začátkem na sebe nenechalo obecenstvo čekat a skandovalo při jakémkoliv pohybu stínu za danou oponou. Po rozeznění první písničky opona spadla a fanoušci řvali a tleskali, co to šlo. Oproti několika předchozím vystoupením to tentokrát Jaredovi zpívalo. Bylo vidět, že se na vystoupení mnohem více připravil. S novým albem přinesl do České republiky několik novinek ve vystoupení. Ať už to byly nafouklé létající balóny nebo zvířatka, která vytvořili nádhernou atmosféru v hledišti, nebo akrobat s kruhem či dva muži na trampolíně. Při těchto vystoupeních se některým tajil až dech a popravdě jsme jen čekali, kdy to někomu z nich na tak malém pódiu nevyjde a nějak si ublíží. Naštěstí se nic takového nestalo a kapela mohla dále odehrát další písničky ze svého nového i staršího repertoáru. Opět při jejich vystoupení nechyběla česká vlajka, kterou Jared mával, jakoby mu patřila. Nejzajímavějším zážitkem pro české fanoušky bylo, když si charismatický frontman vytáhl jednoho mladého muže z Polska na pódium. Čeští fanoušci ho neskutečně vypískali. Jared ale k uspokojení všech vytáhl i českou fanynku. Při vybírání dalších fanoušků byla jeho nejčastější slova „crazy“ a „you“. Vybraní diváci ho poté doprovázeli při závěrečné písničce "Up In The Air". Jaredovi bych přesto doporučil místo natáčení fanoušků a dělání „blbostí“ raději více cvičit hlasivky a věnovat se tomu, co zpívá. Moje hodnocení je ale díky nádherné show a zlepšení oproti dřívějšku čtyři hvězdy z pěti.

-RJ-

2. DEN

A DAY TO REMEMBER

Dunění dřevěných parket je po show kapely The Devil Wears Prada ještě slyšet, vidět jsou davy lidí, kteří míří ze Staropramen stanu doplnit pitný režim. Na obloze se začínají objevovat mraky, ale nikdo z návštěvníků Rock For People 2013 si nepřipouští, že by snad mohlo začít pršet. Počasí na 19. ročník festivalu snad ani lepší být nemohlo. V 19:35 to začne.  A Day To Remember! Tato kapela z města Ocala ve státě Florida v USA poprvé navštívila český festival. Tato partička okolo zpěváka Jeremyho McKinnona se na vystoupení velice těší, což mohli zpozorovat všímaví diváci při show kapely The Devil Wears Prada, kde kytarista Neil Westfall a basák Joshua Woodard byli přímo na pódiu, aby mohli sledovat své kamarády, jak to řežou hlava nehlava. Zbývající členové Kevin Skaff (kytara, zpěv) a Alex Shellnutt (bicí) se asi s Jerremym pečlivě připravovali na vystoupení v zákulisí. Přípravy jsou v plném proudu, plachta se jménem kapely visí, červeně vybarvené bedny značí to, že jsme tady správně. Nyní příjde na řadu ladění kytary, bicí, správný zvuk u mikrofonu a můžeme jít na věc!
Čas jde pomalu, to je tak, když se někdo na něco nemůže dočkat a kouká na hodinky každou minutu. Očekávání jsou velká. Je 19:35, na stagi je vidět kouř, začíná typická melodie pro tuto floridskou skvadru! Je to tady! Energická pecka hned na začátek, kde The Devil Wears Prada skončili tam A day To Remember začali. Uprostřed parketu to začíná vřít: pogo, dupání do parket, skákání. 
 
Je náhoda, že právě The Devil Wears Prada a A Day To Remember jsou na stejném festivalu, ve stejný den, dokonce na stejné stagi a co víc, obě kapely po sobě? Opravdoví fanoušci těchto kapel si při tomto zjištění museli domyslet jediné, přijde na řadu píseň "I'M Made Of Wax, Larry, What Are You Made Of?" Ta chvíle je právě teď a i s frontmanem Mikem Hranicem z Prady. Lidi šílí, tohle je opravdu nářez, první překvapení od floridské tvrdé skupiny je tu. Při dohrání skladby si snad všichni musí říct: „ Tohle bych dal ještě jednou.“ Kapela prolíná všechny skladby ze všech tří nahraných alb a lidem se to evidentně libí. I na kapele je vidět spokojenost. Až taková, že příjde na řadu další přídavek. Muž oblečený do ptačího kostýmu začíná do rozběsněného davu házet modré předměty, o nichž se strhne nefalšovaný boj. Přestože někteří zúčastnění nevědí, o co se vlastně jedná. Záhy zjistí překvapivou věc - ano, jsou to trička s nápisem A Day to Remember. Za sebe můžu říct, že jedno tričko jsem si také chytl, na takový suvenýr nikdy nezapomenu. Ptačí muž ale nemá dost a příjde další nečekaná věc: nafukovací člun. Udělá to? Neudělá to? UDĚLAL ! Ptakomuž plave v člunu nad hlavami už tak nadmíru spokojených diváků, kapela mezitím hraje další ze svých pecek, jako je například "All Signs Point to Lauderdale", kde se nad hlavami všech zase začnou objevovat gumové barevné míče. Přichází malá odmlka, aby si diváci odpočinuli předtím, co nastane teď.
Snad největší pecka od floridské partičky a to je "All I Want". Kdo ji náhodou neznal a  ADTR na RfP viděl či slyšel poprvé, myslím si, že to byla první píseň, co si na internetu pustil, když dorazil z festivalu domů.
 

 

Blížíme se k závěru. Kapela děkuje skvělému obecenstvu a lidé si na oplátku můžou vyřvat hlasivky, jen aby dali najevo, že show byla nepopsatelná a chtějí ještě jednu ze skladeb. Kdo si ušetřil hlas pro poslední skladbu, udělal dobře, protože na závěr přichází "The Downfall of Us All!". Typické „Da da da de da da da Da da da de da da da" už řvou všichni zúčastnění. A jak bývá zvykem na konci show ADTR, mezi diváky jsou vhazovány role toaletního papíru. Za sebe můžu říct, čekal jsem hodně, ale tohle by mě ani ve snu nenapadlo! Díky Jerrymu a všem ostatním!
-JV-

3. DEN

4. DEN